Slováci pociťují na svých peněženkách dopady pandemie a zvyšování cen – třetina obyvatel deklaruje, že je zadlužená, ale své finanční závazky dokáže řádně splácet. Osobním bankrotem přecházejí většinou lidé s nízkými příjmy a nedostatečnou finanční gramotností. I taková jsou zjištění průzkumu veřejného mínění „Názory obyvatel SR na téma dluhy a oddlužení“, který pro Asociaci inkasních společností realizovala agentura AKO.
Ilustrační foto.
Objem dluhů i počet lidí s půjčkami na Slovensku dlouhodobě meziročně roste. Nejnovější zjištění však ukazují, že Slováci ke svým finančním závazkům přistupují zodpovědně. Podle průzkumu
„Názory obyvatel SR na téma dluhy a oddlužení“ více než třetina (36 %) respondentů uvedla, že dluhy nikdy neměla a má uspořádané finance. Stejně velká skupina respondentů (36 %) aktuální sice dluhy má, ale dokáže je splácet. Téměř čtvrtina ( 24%) dotázaných dluhy v minulosti měla a dokázala je vyřešit.“Život na dluh nebyl před rokem 1989 typický a starší generace s ním má méně zkušeností. V jejich kontrastu jsou mladší ročníky, které nabídky finančních produktů využívají is jejich odvrácenou stránkou. Za pozitivní považuji, že ti nejmladší nemají zatím se splácením výrazné problémy,“ říká Martin Musil, prezident Asociace inkasních společností.
Osobní bankrot
Extrémem z možných řešení dluhové situace je osobní bankrot. Z průzkumu vyplynulo, že jím prošlo, resp. aktuálně prochází jen 1,3 % dotázaných. Častěji jsou to muži; ve věku 34–49 let; občané z Nitranského kraje; občané maďarské národnosti – až 5,6 % oproti průměru 1,3 %; a lidé s příjmem do 300 eur – až 8% oproti průměru 1,3%. „Důvodem nesplácení úvěrů je slabá finanční gramotnost az důvodu nízkého příjmu nedostatečný prostor pro vytvoření finanční rezervy. I když se finanční gramotnosti v posledních letech věnuje stále více pozornosti stále je to nedostatečná úroveň. Je třeba ji zaměřit cíleně právě na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. U nich je riziko vzniku dluhové spirály a neradostných životních příběhů nejvyšší,“ vysvětluje Martin Musil.
Kromě oddlužení osob s nízkým příjmem dochází ik oddlužení osob s příjmem vyšším než průměrná mzda. Benevolentní podmínky pro osobní bankrot pak mohou vést ke zneužívání dlužníky s nadstandardním příjmem, kteří se chtějí vyhnout úhradě svých dluhů. Proto Asociace inkasních společností považuje za důležité upravit podmínky oddlužení tak, aby se nevytvářel prostor pro zneužívání.
Odpouštění dluhů – opatření je nezbytné cílit na nejzranitelnější
Podle zjištění tedy splácení dluhů nezvládá jen malá část populace. Nejohroženější skupinou jsou lidé se základním vzděláním/ukončeným středoškolským vzděláním bez maturity a lidé s příjmem do 300 euro měsíčně. Jen 19 % respondentů této skupiny dokáže splácet řádné dluhy, 8 % prošlo/prochází osobním bankrotem.
„Průzkum jednoznačně ukázal, že reálným problémům s dluhy čelí jen malá část populace a významná většina Slováků je co se týče financí zodpovědná. Z tohoto důvodu veškerá plošná opatření na odpouštění dluhů jsou skutečně nerozumná nakolik zodpovědná většina populace bude splácet závazky těch nezodpovědných. nezbytné cílit jen na nejslabší a nejzranitelnější část obyvatelstva,“ dodal Martin Musil.
